9.prosince by se sta let dožil malíř Bohumil Puchýř. Závěr svého života prožil ve své chalupě u rybníka, proto se jeho jméno v souvislosti s Rokytnem často zmiňuje. V jeho tradici pokračuje i nadále dcera Helena, rozhovor s ní najdete na webu zdarskevrchy.cz.

Více o osobnosti pana Puchýře sepsal Mgr. Josef Pavlík pro měsíčník Novoměstsko - viz celý článek:

Před 100 lety, 9. prosince 1914, se v Novém Městě na Moravě narodil malíř Bohumil Puchýř. Malířův otec přivedl rodinu z nedalekých Křižánek, aby zde vyráběl dřevěné barevné hračky. Bohumil od dětství pomáhal tatínkovi malovat hračky pestrými barvami. Snad to byl ten moment barevné jásavosti a radostnosti, který později vstoupil do malířova díla. Absolvoval novoměstskou reálku a následně studoval kreslení a deskriptivní geometrii v Praze a Brně a také Přírodovědeckou fakultu v Brně. Jako pedagog působil v Uherské Brodě, na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích, na VUT v Brně a externě na Vysoké škole zemědělské v Brně. Každou volnou chvíli a školní prázdniny trávil v ateliéru v Rokytně, odkud vycházel a vyjížděl malovat přímo do terénu. Byl především krajinářem, ale též malířem krásných zátiší. Často jsme ho mohli potkávat u Rokytna, Nového Města, Křižánek, Fryšavy, Jimramova, Studnic, Odrance, Medlova, Vříště, Roženeckých Pasek, Milov, Březin, Sněžného a na jiných místech, kde maloval krajinu ve všech ročních obdobích a proměnách. Nejednou se nechal inspirovat místy spjatými s dílem Petra Křičky (Křičkova borovice, Šípkový keř), obrazem připomněl malíře Josefa Jambora z Pohledce (Rodná chalupa J. Jambora), Josefa V. Plevu (Bobšova cesta) aj. Poprvé Bohumil Puchýř vystavoval v roce 1942 v rodném domě. Dále už následovaly desítky samostatných a společných výstav. Svým dílem potěšil přátele umění řady evropských zemí, Kanady, USA. Je zastoupen ve sbírkách, galeriích. Byl skromným a pracovitým člověkem a umělcem s krásným vztahem k lidem. Když nás 6. října 1985 náhle opustil ve svém ateliéru v Rokytně, zarmoutil přátele a milovníky horáckého výtvarného umění. Zůstalo nedokončené dílo a nejedna tichá vzpomínka.