Poměrně často nacházíme na mapách Novoměstska a okolí kopce nazvané Kříb nebo Kříby. Podle J. F. Svobody (Vlastivěda moravská, Novoměstský okres) prozrazuje toto jméno charakter místa.

V dnešní mluvě bychom asi jen těžko hledali výraz, který by slovo Kříb připomínal. Snad nejpodobnější by byl hřib, jenomže ten by určitě necharakterizoval konkrétní místo. Pokud se ale vydáme o pár set let zpět, najdeme vysvětlení. Ve staroslověnštině se totiž slovem „chrib“ označoval pahorek. Staročeština zase znala kopec nebo vrch pod názvem „chřib“. A odtud je už jen kousíček k našim dnešním Kříbům.

Na Novoměstsku a v jeho blízkém okolí je Kříbů (pahorků, kopců, vrchů) hned několik. Mezi Olešnou a Vojtěchovem se zvedá Kříb do výšky 684m. Lhotský Kříb, který leží severozápadně od Lísku, měří 696m. Severně od Míchova je zase Kříb 673m vysoký. Snad nejvyšší je Kříb rokytenský, který se svými 785m nejen slibuje, ale také poskytuje velmi zajímavý rozhled do okolní krajiny.

Pohledec, Nové Město na Moravě, Harusův kopec, Vlachovice, Studnice a dokonce i z lesa vykukující vrchol Pasecké skály – to je jen malá ochutnávka z nabídky rokytenského „pahorku“, jehož nespornou výhodou je mimo jiné i skutečnost, že může být a také je navštěvován v každém ročním období. Na jaře, v létě a na podzim pěšími turisty a cyklisty a v zimě běžkaři, neboť právě přes něj vedou pravidelné lyžařské trasy.